Menu

TinyKeep – cesta pohodového umírání

Kvalitních indie her není nikdy dost, proto na nás vývojáři každý měsíc chrlí desítky více či méně kvalitních titulů s cílem dobýt si díky své hře nehynoucí slávu a balík peněz. Jednou z nejzajímavějších indie her poslední doby je TinyKeep, první dílo britských vývojářů z Phigames.

Smrt čeká všude

Kostra hry je prostá. V zatuchlé vězeňské cele se jednoho temného rána probouzí odsouzenec, který již po pár mrknutích oka zjišťuje, že tu něco nehraje. Dveře cely jsou dokořán, spoluvězeň není nikde k vidění a jedinou stopou tak zůstavá jím zanechaný dopis. Hrdina samozřejmě neváhá a prchá, z hlouby vězeňských kobek je ale na povrch dlouhá cesta. To by bylo vše, co se příběhu týče. Celá dějová linie je pouze jednoduchým nástrojem, jak vysvětlit nové lokace a přihodit do hry nové typy nepřátel. Spíše než na strhující vyprávění klade TinyKeep důraz na svižný gameplay, a rozhodně mu to nelze mít za zlé. V základu jde o klasický roguelike titul. Máme tu jakés také fantasy zasazení, jednoduchou grafiku a tvůrci se chlubí především procedurálně generovaným herním prostředím, díky čemuž je každý průchod hrou jiný. A že těch průchodů bude. Phigames se nebáli a do hry zařadili dnes už zřídka viděnou featuru – permadeath. Smrt rovná se konec hry, hybaj zpátky na začátek, přijďte zas.

13

 Pyromanie vítána

Než ale poprvé umřete, bude to chvilku trvat. Během prvních minut ve hře získáte meč a štít, které už po zbytek putování nepustíte z ruky. Levým tlačítkem mlátíte, pravým blokujete, toť vše. Cíl každé úrovně je taktéž jednoduchý – prosekat se ke vchodu do dalšího levelu. Za peníze z padlých nepřátel nakupujete buffy, které vám hra náhodně přidělí, a jinak mlátíte a mlátíte. Všechno to zní strašně prostě a ono to i prosté je, přesto má TinyKeep hned několik vlastností, které dokáží hratelnost příjemným způsobem oživit. Za co si tvůrci zaslouží velkou pochvalu je výborně zpracovaná, ve hrách často znásilňovaná fyzika. Skoro každý předmět lze povalit, mince při dopadu na zem odskakují, šípy se odrážejí. V každé úrovni naleznete rozházené košíky s ohněm, jejichž převrhnutím můžete zapálit nejen nábytek či dveře, ale i nepřátele, které oheň během chvilky udolá. Hra vás k tomuto stylu hraní vede v podstatě od začátku, kdy se objevíte na chodbě beze zbraně a vaším cílem je najít si meč a štít. Při jejich hledání ale narazíte na stráže a pokud se chcete vyhnout zběsilému úprku a kličkování, nezbývá vám než využít prostředí. Právě herní prostředí je další mocná zbraň, která pracuje jak proti vám, tak pro vás. Chodby dungeonu jsou prošpikovany zákeřnými pastmi, jejichž  zásah hrdinovi ubere pěknou část z health baru. To stejné ale platí i pro nepřátelé. Máte málo životů a skupinu protivníků v patách? Naveďte je mezi pasti a rázem bude situace veselejší. V kombinaci se slabou umělou inteligencí nepřátel jde o účinnou, byť riskantní metodu. Na mizernou AI ale doplácí i náš hrdina, který při úprku může osvobozovat ostatní vězně. Pokud jsou ochotní bojovat po vašem boku ( někdy na vás zaútočí nebo prostě uprchnou), obvykle platí jejich životnost pouze do nebližší pasti, kterou nezvládnou překonat.

2014-10-08_00003

Proč umírat?

Zmíněnou funkcí permadeathu se autoři chlubí ve všech propagačních materiálech, po několika hodinách strávených ve hře jsem ale dospěl k názoru, že jde o funkci zhola zbytečnou. Permadeath se hodí do titulů se zběsilým tempem a rychlým spádem, což TinyKeep úplně není. Ano, můžete hrát s neustále zmáčknutým tlačítkem pro sprint a udělat tak ze hry frenetickou klikačku, není to ale způsob hraní, ke kterému titul vybízí. Nepřátelé se negenerují v takovém počtu, aby bylo jejich jednotlivé pobíjení velkou překážkou, naopak se k tomuto způsobu uchýlíte s cílem vydělat co nejvíce peněz na upgrady. Při tomto rozvážnějším postupu z místnosti do místnosti nepředstavuje hra zpočátku velkou výzvu, takže v klidu a pohodě projdete čtyři úrovně za necelou půlhodinu, abyste následně kvůli stoupající obtížnosti zemřely krokem do pasti či padly ranou monstra o velikosti rodinného domu. Potom je ale velmi otravné začínat hru odznova, když jste předtím projely úrovněmi jako nůž máslem. Permadeath zde působí spíše jako prostředek, kterým si autoři ušestřili práci na vybalancování obtížnosti.

Resumé

TinyKeep je bezpochyby zajímavým a svěžím titulem, který dokáže poskytnout zábavu na několik hodin. Grafika je jednoduchá, ale pohledná, soundtrack je výtečný, tvůrci nešetřili ani vtipem a celkově ze hry dýchá pohodová atmosféra, v jejímž stínu se ale blíží nemilosrdný permadeath. Her roguelike typu už dnes vychází výrazně méně než v minulosti, i proto si TinyKeep zaslouží šanci. Není to hra, na kterou budete vzpomínat ještě za několik měsíců, hodin v ní strávených ale nebudete litovat.

Dlouholetý hráč série Football Manager a fanoušek všeho, co zavání Pánem Prstenů.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Playhit TV

Česká databáze her

Reklama