Diamond Dan – Za bohatstvím do temnot

…Jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná…

Cesty k penězům bývají různé. Práce ve fabrice za malý plat ve stereotypním režimu uspokojí jen někoho. Sedět doma a pobírat sociální dávky může znít jako zajímavá alternativa a s dlouholetým sázením na sportku s tím, že teď je to tutovka, nejspíš díru do světa neuděláte. Máme zkrátka mnoho způsobů, jak si nechat ztloustnout peněženku. Dovolte mi představit vám dva odvážlivce, kteří si našli vlastní způsob. Nyní jim předávám mikrofon.

„Zdar. Jmenuju se Dan a už mě nebaví dřít za pár korun u soustruhu a tak hledám diamanty. Máme namířeno do míst, kam by jste měli problém dostat i zkušené průvodce. Podařilo se mi sehnat pomocnou ruku, která by se již ráda dostala ke slovu, ale ještě to bude muset chvíli vydržet. Čeká nás hodně práce, ale nějak se s tím popereme. Snad tam chytnu internet… “

„Ahoj. Já jsem Anna. Omluvte mého kolegu. Moc mu to mluví a už beztak něco nasával… “
Dan: „Anno.. Drž..“
„Ne ne. Zapomeň. Musím s pravdou ven. Díky tvému nasávání pak zařveme už v prvním podzemí. Tu placatku si do letadla neber. Splnil se mi sen a moc se těším na průzkum těchto míst. Budu si vést deník, kde zaznamenám poznatky a zkušenosti. Ráda poznávám nová místa.“

…Kdo hledá ten najde…

Diamond Dan se dá zařadit mezi neprávem opomíjené hry. Málokdo jí zná a tak mě napadlo, že ji ukážu širšímu hráčskému publiku. Základním cílem je dostat se dovnitř a ven z podzemních katakomb, hrobek a podobných nepříjemných míst plných nástrah a nemilých překvapení. Za každou postavu se hraje odlišný styl hry. Za Dana se připravte na styl opatrnějšího postupu, jelikož mu jeho tvrdohlavá povaha nedoluje vzít si sebou kladívko, kterým si může probourávat cestu vpřed skrz kamenné bloky. Anna naopak nemá tolik trpělivosti v hledaní kudy kam a tak si ho bere do výbavy. Doporučuji začít hrát právě za ní.

…Co vás čeká?…

Celý koncept je zasazen do 2D lokací, kde se přesunujete kolem dokola čtyřstěnné kostky, jenž představuje úroveň. Podobně jako ve hře FEZ, ale z trochu lepší perspektivy. Z každé výpravy si vedete deník, jenž vám prohloubí celkový zážitek. Ponoříte se tak lépe do strastiplné honby za diamanty. Vstupem do nového podzemí, či hrobky se vydáváte směrem dolů s občasným postupem nahoru, kdy se tak můžete snažit obejít nebezpečná místa, či hledat další drahokamy. Obyčejně se pohybujete po klasických kamenných blocích, kde vám nehrozí nebezpečí za předpokladu, že se daný blok nepřesune na jiné místo. Vzpomínáte na film Kostka? Tak je to na podobném principu. Vaším úkolem je tedy sbírat diamanty a nacházet klíče ke dveřím, které vám usnadní postup. S každým dalším otevřením dveří si zkrátíte cestu o několik podlaží. Funguje to stylem checkpointu, čili nehrajete od samého začátku. K otevření poslední výchozí brány potřebujete svitek, jenž máte umístit na portál, čímž se vám otevře cesta ven. Na tento moment můžete čekat jak na smilovaní, protože to může být dost náročná pouť. Stačí si nedávat pozor a smrt vás bude milovat. Můžete se tak cítit v místech, kde budete opakovaně umírat díky vlastní nepozornosti. O to víc vás potěší zázračné propletení se skrz hordu pastí a nástrah. Jindy můžete doslova zlostí vybouchnout, když vás napíchnou bodáky těsně před dalším checkpointem. Intuice vám může tu a tam zachránit krk a jindy vás pošle pod drn. Uvidíte sami…

…Smrt si nevybírá…

Pohyblivé bloky vás mohou natlačit na past s bodáky a nebo vás o něco rozdrtí jako bota švába. Popraskané bloky se pod vámi zřítí a můžete spadnout rovnou na další past. Pokud jste pod nimi tak se rozdrolí a přistanou vám na hlavě = smrt. Můžete se jim samozřejmě i vyhnout pokud máte kam. Stávalo se mi, že jak soustředěním na situaci pode mnou mě nenapadlo sledovat strop, který ze mě udělal mastný flek. Uvidíte i nádržky s vodou, které mají zakrytý vršek. Nedoporučuji na nich stát, ale rychle je přecházet. V opačném případě se víko propadne a vy brzo zjistíte, že nemůžete vyplavat ven. Skafandr v batůžku nenajdete. Pokud narazíte na jakousi díru ze které čouhají chapadla, tak tam můžete navštívit paní chobotnici, která mě vždy místo pozvání na čaj raději snědla. A věřte, že je vždy při chuti. Druhá varianta je pak s orlem, který je o něco pomalejší, ale o to větší labužník.

…Suma sumárum…

Musel bych více zavzpomínat, než bych si vybavil něco tak návykového a zároveň zábavného. Na druhou stranu se mě tu a tam zmocňovala zlá síla a chtěla abych vzal klávesnici a pohladil s ní monitor. Ve výsledku převažují dobré pocity a tuto hru můžu vřele doporučit. Na Steamu není drahá a nabídne vám solidní hrací dobu. K dispozici máte i více obtížností, čímž hra dostává delší životnost. Pro opravdové sběratele tu mám na závěr dobrou zprávu a tou je přítomnost 65 archivementů.