Menu

Verdun – zákopová válka čeká

Snili jste někdy o tom, jak ležíte v zákopu, pušku přehozenou přes rameno a pozorujete nepřítele, jak dělá to samé? Vítejte ve hře Verdun, kde si zopakujete všechny slavné bitvy. Vývojáři z Blackmill Games se silně inspirovali u populární Red Orchestry, ve které si střihnete roli vojáka za druhé světová války. Nemusíte se ale bát – i Verdun nabízí vlastní a notně originální prvky, které vás mohou oslovit a nabídnout intenzivní zábavu na desítky hodin. Záleží jen, za který konec příležitost uchopíte. Vrhněme se tedy do lítých bojů, kde ani bodnutí bajonetem není pouze filmový efekt.

20160324110111_1

Nepřítel všude, kam se podíváš

Hra nabízí tři hratelné módy. Prvním z nich je klasický Team Deathmatch, kde se mezi sebou utkají dva týmy na život a na smrt. Dalším z nich je Free for Slaughter (nebo-li Free for All), kde vás čeká řežba mezi maximálně čtyřiadvaceti hráči, kdy první tři s nejlepším skórem získají body navíc. V neposlední řadě přichází Frontlines. Měli jste rádi obří bitvy v Battlefieldu, kde se účastnilo až 64 lidí? Něco podobného zažijete i zde. Máte totiž přesně dané hranice a bitva probíhá v několika rozličných fázích. Buď musíte bránit svou část a nedovolit nepříteli přiblížit se ani o píď, a nebo se naopak seberete a sebevědomým během v řadě zatlačíte nepřítele na ústup. Tento mód je obsahově nejrozsáhlejší a máte na každé straně několik skupin, tedy squadů, jejichž členové kooperují výhradně mezi sebou. První dva módy jsou zaměřené především na rychlou, bezmyšlenkovitou intenzivní akci, zatímco ve Frontlines jde o propracovanou taktiku, komunikaci na dobré úrovni a především pořádnou dávku štěstí a chuti do hry.

Co se týče map, tak těch je rovnou několik. Opakují se v neustálém koloběhu a vesměs jsou si všechny podobné. A právě tady se nachází kámen úrazu – všechna bojiště jsou si podobná jako jednovaječná dvojčata a nenabízí žádnou variabilitu, která by vás nutila danou mapu hrát. Některé jsou menší, jiné větší, ale všechny se shodují především v ostnatém drátu po celé ploše (který můžete mimochodem přeskočit, takže se tam nachází naprosto zbytečně), několika stromech a především dlouhých zákopových tunelech. Některé jsou navíc špatné prostorově řešené a nabízejí úžasná místa kemperům, hráčům, kteří prostě milují být zalezlí na jednom místě a ničit hru ostatním. Není to tak, že by ta malá komunita, která se kolem Verdunu pohybuje, nebyla milá a vstřícná, ale hra podobné zneužívání zkrátka umožňuje. K tomu se vážou i velmi špatně řešené spawny, kdy se objevíte například dva metry před nepřítelem a ten vám s radostí střelí kulku do hlavy. Někdy se může také stát, že si během načítání dojdete pro pití a zjistíte, že jste se znovuzrodili v té největší vřavě, přesně uprostřed mapy.

20160325135746_1

Tato úskalí naštěstí zachraňuje nákup zbraní. Za každý level, který získáte zabíjením nepřátel a snahou být nejlepším v týmu, dostanete několik kariérních bodů, za které si můžete kupovat nové zbraně. Zatímco v Deathmatchi a Free for All vás čekají jen pušky, Frontlines nabízí i kulomety a následný menší upgrade zbraní. Těch je na výběr víc než dost a nemyslete si – sice se vzhledově tolik neliší, nýbrž přesností je každá puška unikátní a jedinečná. Už jen tahle malá motivace vylepšení vás žene k dalšímu a dalšímu hraní.

Hratelnost tedy zůstává na skvělé úrovni a sice je někdy frustrující a těžkopádná, ale velmi se podobá právě zmíněné Red Orchestře, tudíž navozuje dobový pocit, nad kterým budete přemýšlet i po ukončení hry. Stačí jen přetrpět špatně řešené mapy a dočkáte se návykové zábavy a několik příštích desítek hodin si v zákopech poležíte. Jen pozor na nepříjemný ostnatý drát, ten se na bojišti vyskytuje nejspíš jen kvůli designové stránce, ale téměř žádné využití nepřináší. Naopak jen omezuje pohyb, buguje hráče a není jednoduché se z něj vymotat. Na zmatení nepřítele ale postačí.

20160324111936_1

Grafické orgie? Ty nechte za dveřmi

Na jednu stranu grafická stránka není špatná. Detailní prostředí, krásné zpracované efekty kouře a výbuchů (žádná hollywoodská megalomanie), přímo úžasné, ač jednotvárné prostředí a také přímo perfektně vymodelované postavy. Na tu druhou ovšem silně pokulhávají animace. Ty jsou trhané, nepřesné a leckdy se zasekávají. Sice se na první pohled nejedná o žádný rušivý element, ale věřte, že vžití se do hry vám to rozhodně nezjednoduší. Také prostředí na tom, jak už jsem zmínil, není nejlépe. Je generické, navzájem si je velmi podobné a sice se můžete kochat zpracováním, ale věřte, že po pár hodinách vás omrzí. Uvidíme, jestli vývojáři do hry přidají nějaká originální a neotřelá bojiště.

Musím každopádně pochválit zvuky, jež jsou dobové, vtáhnou vás do atmosféry titulu a pořádně vás napumpují. Bohužel zamrzí téměř naprostá absence jakéhokoliv soundtracku. Vystačit si musíte s krátkým vítězným zatroubením při konci hry a to je tak nějak vše. Připravte si tedy dostatečnou zásobu vlastní hudby. Jediný slušný hudební doprovod najdete v menu, kde hraje rádio ve vojenském bunkru.

Co se týče bugů, mají u mě tvůrci palec nahoru. Za dvanáct hodin hraní jsem nenarazil na žádný problém, až na zaseknutí v ostnatém drátu a nepříjemnou nemožnost nabít zbraň. Až na pár těchto výjimek se jedná o velmi slušný technický stav, kde boduje i optimalizace. Hru totiž plynule rozjedete i na slabších sestavách a  na to, jak titul vypadá, není vůbec náročný. Možná vás také zklamou delší nahrávací obrazovky, ale tam to kompenzuje fakt, že se dočkáte stručných popisů dané fronty, jaké bitvy se tam odehrály a co vás čeká.

20160328102349_1

Boj se chýlí ke konci

Po téměř dvanácti hodinách musím upřímně říct, že jsem si svůj pobyt ve smradlavém kráteru od plynové bomby s Yperitem užil. Celou dobu jsem musel myslet na konkurenční Red Orchestru z druhé světové války a tak jsem ke hře také přistupoval. Až na pár frustrujících prvků hratelnosti, několik menších bugů a především chybějícímu soundtracku se jedná o zábavnou válečnou hru za první světové války, která vám vydrží díky levelovacímu systému a nakupování zbraní desítky a desítky příjemně strávených hodin. Jen musíte překousnout pár nedostatků. Tak jako tak, lepší hru z let 1914-1918 tu nemáme a troufám si říct, že ani žádnou podobnou dlouho neuvidíme. A jak se říká, darovanému koni na zuby nehleď. Tentokrát je to kůń v podobě exkluzivní výletu na všechny známá bojiště, a to rovnou s plnou polní. Baví vás střílečky? A máte rádi válku, především tu první světovou? Pokud odpovídáte na všechny otázky ano, je tohle titul přesně pro vás.

20160325172550_1

Snili jste někdy o tom, jak ležíte v zákopu, pušku přehozenou přes rameno a pozorujete nepřítele, jak dělá to samé? Vítejte ve hře Verdun, kde si zopakujete všechny slavné bitvy. Vývojáři z Blackmill Games se silně inspirovali u populární Red Orchestry, ve které si střihnete roli vojáka za druhé světová…

Playhit recenze

Verdun - 75%

75%

Hodnocení redakce

Pokud milujete válečnou vřavu a dunění děl, dejte hře šanci. Jen musíte překousnout horší animace, generické, avšak zábavné mapy a především místy frustrující spawn systém. Jestli tohle přetrpíte, čekají vás hodiny a hodiny zábavy v jedné z mála her odehrávajících se za první světové války.

Hodnocení čtenářů: 3.55 ( 1 hlasů)
75

Nadšenec do her a techniky, vášnivý čtenář a především pisálek :-)

Žádné komentáře

Napsat komentář

Playhit TV

Česká databáze her

Reklama